Chtěli
bychom Vám nabídnout nejen příjemnou dovolenou, ale i něco víc – rady na
cestu a tipy na výlet na místa, která stojí za návštěvu, místa kulturně
a historicky cenná, místa, která spoluvytvářela i naši kulturu. Byli
bychom rádi, kdybyste našich informací využili k poznávání a k
obohacení Vaší dovolené.
V každém
městě najdete informační kancelář APT (Azienda di Promozione
Turistika), kde se dozvíte vše nezbytné o městě a okolí, obdržíte zde
většinou také bezplatně mapy a průvodce v různých světových
jazycích. Zde se také můžete informovat o organizovaných výletech místních
cestovních kanceláří. V menších městech objevíte informační
kancelář označenou Pro Loco.
Italská muzea bývají většinou
otevřena od 9 hod. do 19 hod., kromě dvou pondělků v měsíci.
V každém
městě nechybí místní trh, který se uskutečňuje každý týden. Trhovci
začínají většinou vybalovat zboží již v 5 hodin ráno a odejdou už
asi kolem 13.30 hod. Všeobecně se dá říci, že na trhu obdržíte čerstvější
a levnější sezónní produkty než v obchodech. Při nákupu potravin
Italové většinou nesmlouvají, ale stojí za to požádat o slevu (sconto)
na oděvy a jiné zboží.
Bologna
Historické
centrum Bologne tvoří pěkný soubor cihlových budov a rozkošných ulic s podloubími.
Středověké paláce jsou situovány kolem dvou hlavních náměstí, Piazzy
Maggiore a Piazzy del Nettuno. Jižně od nich se nacházejí kostely San
Petronio a San Domenico. V Bologni uvidíte také starobylé
Archiginnasio, které je součástí bolognské university a jedno z nejstarších
v Evropě. Blíž k okraji města narušují siluetu Bologne věže
Asinelli a Garisenda a zvonice opatství Santo Stefano.
San
Giacomo Maggiore (adresa:
Piazza Rossini, tel. 051 – 225970) – práce na tomto románsko–gotickém
kostele byly zahájeny roku 1267. Od té doby však prošel podstatnými změnami.
Turisté sem přicházejí hlavně kvůli Capelle Bentivoglio, strhující
rodinné kapli založené Annibalem Bentivogliem v roce 1445 a vysvěcené
o jednačtyřicet let později. Za pozornost zde stojí zejména portrét s jemně
naznačenými patrony od Lorenza Costy (1460 – 1535), jenž je také autorem
fresek „Apokalypsy“, „Trůnící Madony“ a „Triumfu smrti“. Oltářní
obraz v kapli, znázorňující „Pannu Marii se světci a dvěma hudujícími
anděli“ (1488) vytvořil Francesco Francia. Rodina Bentivogliů je dále
velebena na náhrobku Antona Galeazza Bentivoglia (1435) naproti kapli, který
náleží k posledním dílům věhlasného sochaře Jacopa della Quercia.
Oratoř Santa Cecilia vyniká freskami líčícími životy sv. Cecílie a sv.
Valeriána od Costy a Francesca Francii (1504 – 1506).
Torri
degli Asinelli e Garisenda
(adresa: Piazza di Porta Ravegnana, otevřeno denně) – slavné Torri
Pendenti čili šikmé věže patří k několika málo věžím, jež se
dochovaly z původních dvou set. Obě se začaly budovat ve 12. století,
třebaže se na jejich místech zřejmě dříve tyčily ještě starší věže.
Už Dante se ve svém Pekle zmínil o podobné dvojici. Torre Garisenda musela
být kvůli bezpečnosti několik let po zahájení výstavby snížena.
Dodnes však zůstala nakloněna přibližně 3 metry od své osy. 97metrová
Torre Asinelli zaujímá čtvrté místo mezi nejvyššími věžemi po Cremoně,
Sieně a Benátkách. Odvážíte-li se vyšplhat po pěti stech schodech
nahoru, budete odměněni krásným výhledem na prejzové střechy města a
na kopce v dáli.
Trhy se konají každý pátek
a sobotu.
Informační kancelář: Piazza
Maggiore 6, telefon 051 – 239660; Stazione Centrale, telefon 051 – 246541.
Castell'Arquato
Castell´Arquato
trůní na kopci mezi Fidencou a Piacenzou. Řadí se k nejkrásnějším
vesnicím v oblasti jižně od Pádu. Rozprostře se vám odtud pěkná
podívaná na okolní krajinu, zejména na zelené údolí řeky Arda na východě.
V restauracích a barech na nádherné Piazze Matteoti se tísní
víkendoví turisté, kteří tu hledají útočiště z ruchu a shonu větších
měst v Emilii. Nejúchvatnější středověkou stavbou na náměstí je
Palazzo Pretorio ze 13. století, starobylá románská bazilika. Působivá
Rocca Viscontea (14. století) – někdejší pevnost Viscontiů –
se nachází na Piazze del Municipio.
Pád
je nejdelší řekou v Itálii. Jeho rozlehlé povodí pokrývá přibližně
patnáct procent rozlohy země a skýtá obživu zhruba třetině populace. Na
mnoha místech je sice silně znečištěn průmyslovými splašky, ale jinde
nabízí úchvatnou scenérii – aleje topolů protínají v mlze
zahalená pole táhnoucí se do nekonečných dálek. Nádherná podívaná se
vám otevře také na tekutý písek jeho obrovské delty tvořené bažinami,
písečnými dunami a ostrůvky.
Přírodovědci
říkají deltě Pádu „italský Camargue“. Zrodil se plán vyhlásit tuto
oblast – nějakých 30 000 ha – za národní park, jenž by se rozprostíral
od okraje Benátské laguny k pobřežním piniovým lesům v okolí
Ravenny.
Mokrořady
jako třeba Valli di Comacchio severně od Ravenny, již přírodními
rezervacemi ustanoveny byly. Přezimovávají zde tisíce ptáků. Ornitologové
sem jezdí pozorovat racka stříbřitého, lysku černou, husu polní a rybáka
černého, ale i mnohem vzácnější druhy, z nichž jmenujme volavku bílou,
motáka pilicha a kormorána malého. Nejbližší osada Comacchio patří
k několika rybářským vesnicím v oblasti. Nejvíce proslula
lovem úhořů, při němž se využívají způsoby až z doby Římanů.
K dalším
přírodním rezervacím se řadí Bosco della Mesola, prales vysazený
Etrusky a udržovaný generacemi mnichů. Ať už jej prozkoumáte pěšky
nebo na kole, máte jedinečnou možnost uvidět početná stáda vysoké zvěře.
Chcete-li si udělat celkovou představu o vzhledu této oblasti, vydejte se
autem po silnici N309, někdejší poutní cestě do Říma (Via Romea). Asi
stokilometrový úsek vede ze severu na jih zamýšleným národním parkem. Z
ní vybíhá ještě bezpočet menších komunikací hluboko do divoké přírody.
Odlehlejší části delty si můžete prohlédnout z výletní lodi,
která vyplouvá například z vesnice Ca´Tiepolo, Ca´Vernier nebo
Taglia di Po.
Informační kancelář: Via Buonafede
12, Comacchio, tel. 0533 – 310147.
Faenza
Faenza
se stala synonymem pro fajáns, které dala jméno. Typická faenzská
majolika se světle modrou (později bílou) polevou, zkrášlenou tmavomodrými
vzory nebo plasticky, se tu dodnes vyrábí v bezpočtu malých továren.
Zdejší Museo
Internationale delle Ceramiche (adresa: Viale Baccarini, tel. 0546 –
21240, otevřeno Út – Ne). pečuje o jednu z největších sbírek
keramiky v Itálii. Mezi exponáty samozřejmě nechybí ukázky umu místních
obyvatel, ale ani keramika z ostatních zemí a z jiných dob, včetně
římské keramiky a středověké majoliky. Jedno oddělení je vyhrazeno
moderní keramice, které se věnovali například Picasso, Mattise a Chagall.
Trhy se konají každé úterý,
čtvrtek a sobotu.
Informační kancelář: Piazza del Popolo 1, tel. 0546 – 25231.
Ferrara
Na
tváři jednoho z největších opevněných měst kraji zanechala
dynastie d´Este nesmazatelné stopy. Tento šlechtický rod se zmocnil vlády
nad městem za Nicola II. V pozdním 13. století a udržel si ji až do
roku 1598, kdy byl donucen přesunout se do Modeny.
Castello
Estense (adresa: Largo Castello, tel. 0532 – 299233, otevřeno Út – Ne,
zavřeno ve státní svátky) – toto hradní sídlo Esteů s příkopy,
věžemi a cimbuřími (stavba zahájena roku 1385) se hrozivě rýsuje nad
centrem města. Ve zdejším žaláři byli uvězněni Ferrante a Giulio d´Este
za spiknutí, jehož cílem bylo svržení Alfonsa I. d´Este. Krutý Nicolo III. Tu nechal popravit svou manželku
Parisinu d´Este za milostné pletky se svým nemanželským synem Ugem.
Pallazza
Comune (adresa: Piazza Municipale) – tento středověký palác, jenž
se začal budovat v roce 1243, krášlí bronzové sochy Nicola III. A
Borsa d´Este, jednoho z 27 předpokládaných Nicolových potomků. Jedná
se o kopie originálů z 15. století od Leona Battisty Albertiho.
Museo
della Cattedrale (adresa: Cattedrale della Ferrara, tel. 0532 – 207449,
otevřeno denně, zavřeno ve státní svátky) – na ferrarském dómu
z 12. století se nepříliš zdařile prolínají románské a gotické
prvky. Projektoval jej Wiligemus a pěkné reliéfy na fasádě živě líčí
výjevy z Posledního soudu. V jedinečně pojatém muzeu můžete
obdivovat cyklus mramorových reliéfů znázorňujících „Práce v měsících
roku“ (pozdní 12. století), dvě malované žaluzie varhan (1469) se
„Sv. Jiřím“ a „Zvěstováním“ od Cosma Tury a „Madonu s granátovým
jablkem“ (1408) od Jacopa della Quercia.
Pallazzo
Schifanoia (adresa: Via Scandiana 23, tel. 0532 – 64178, otevřeno denně,
zavřeno ve státní svátky) – toto letní sídlo Esteů (stavba zahájena
roku 1385) se proslavilo Salonem dei Mesi (síní měsíců), jehož zdi pokrývají
nástěnné malby jednotlivých měsíců v roce od Tury a dalších
ferraských umělců. Objednal si je Borso d´Este, jenž hledí na návštěvníky
z mnoha desek.
Museo
Archelogico (adresa: Pallazzo di Ludovico il Moro, Via XX. Settembre 122,
tel. 0532 – 66299, otevřeno Út – Ne, zavřeno ve státní svátky) –
nejzajímavějšími exponáty Národního archeologického muzea jsou
artefakty, objevené ve Spině, řecko – etruském obchodním středisku blízko
Comacchia v deltě Pádu.
Pallazzo
dei Diamanti (adresa: Corso Ercole d´Este 21, tel. 0532 – 205844, otevřeno
Út – Ne dop.) – Diamantový palác obdržel název podle diamantového
motivu na průčelí. Sídlí zde moderní galerie, muzeum zaměřené na hnutí
risorgimenta a Pinacoteca Nazionale, která opatruje díla od předních
renesančních představitelů ferrarské a bolognské školy.
Trhy se konají každé
pondělí a pátek.
Informační kancelář: Corso Giovecca 21, tel. 0532 – 209370.
Fidenza
Fidenza,
stejně jako mnoho dalších měst ležících na řece Pád, vděčí za věhlas
staré římské silnici Via Aemilia. Město získalo větší význam jako
jakási středověká zastávka poutníků mířících do Říma. Dnes sem přijíždějí
turisté za ohromujícím dómem na Piazze Duomo (13. století). Tento klenot nese prvky
lombardské, gotické a románské architektury. Pozornost přitahuje hlavně
honosná fasáda, která je zřejmě dílem stejných řemeslníků, kteří
pracovali s Benedettem Antelamim na parmském dómu. Uvnitř jsou zdi
posety fragmenty středověkých fresek. Krypta ukrývá ostatky svatého
Donnina, patrona tohoto dómu.
Na
průmyslovém předměstí Modeny se nacházejí továrny firem Ferrari a
Maserati, a tak není divu, že většina Italů spojuje Modenu právě s rychlými
vozy. Je to však dědictví dávnějších časů, jež činí z tohoto
města jedno z nejpřitažlivějších historických míst v Emilii.
Bohatství zemědělské půdy a příchod šlechticů d´Este z Ferrary
v roce 1598 vyneslo ve středověku tuto vzkvétající , původně římskou
kolonii na výsluní. Rod d´Este panoval Modeně až do 18. století.
Dóm
– nádherný modenský dóm, jedna z největších románských
architektonických památek v kraji, se tyčí u staré římské silnice
Via Aemilia (dnes Via Emilia). Založila jej vévodkyně Matylda Toskánská,
vládkyně Modeny v 11. století. Navrhl jej Lanfranco a byl zasvěcen
sv. Geminiánovi, patronu města, jehož kamenná rakev spočívá pod chórem.
Zvenku přitahuje pozornost nebezpečně se naklánějící věž Torre
Ghirlandina, jež se začala stavět ve stejné době jako dóm a dokončena
byla o dvě stě let později. Kdysi tu byla uložena slavná modenská „secchia“,
dřevěné vědro, jehož krádeží v roce 1325 Bolognané údajně
rozpoutali válku mezi těmito dvěma městy. Vědro se stalo námětem básnické
skladby „La Secchia Rapita“ (Uloupené vědro) od Tassoniho, poety 17.
století, a zároveň symbolem neutuchajícího soupeření mezi Modenou a Bolognou. Autorem velkých reliéfů na působivém
hlavním (západním) průčelí je záhadný sochař 12. století, Wiligelmus.
V poněkud strohém interiéru stojí za pozornost empora, zdobená výjevy
z Umučení Krista ze 12. století.
Pallazzo
dei Musei (adresa: Largo
di Porta Sant´Agostino 337) – severozápadně od dómu, dojdete k němu
spletí okouzlujících historických uliček. Někdejší zbrojnice a
chudobinec je nyní domovem „smetánky“ městských muzeí a galerií.
Nejkrásnější část – Galleria Estense (tel. 059 – 222145, otevřeno
Út – Ne, ve St, Čt a Ne pouze dopoledne) – je věnována soukromé umělecké
sbírce rodiny d´Este, která sem byla přemístěna, když se jejich bývalé
dominium Ferrara stalo součástí papežského státu. Většinu maleb vytvořili
emilijští a ferrarští umělci (zejména Reni a Carraccové), avšak visí
zde i díla od Berniniho, Velásqueze, Tintoretta a Veronese.
Neměnná
expozice v Biliotece Estense (Knihovně Esteů, tel. 059 –
222248, otevřeno Po – So, zavřeno ve státní svátky) obsahuje mimo jiné
i vydání Dantovy „Božské komedie“ z roku 1481 a dále desítky
fascinujících map a listin, z nichž mnohé jsou i několik set let
staré. Mapa z roku 1501 patřila
k prvním, které vyznačovaly trasu Kolumbovy plavby do Ameriky v roce
1942. Perlou sbírky je skvostně iluminovaná bible vévody Borsa d´Este se
stránkami zdobenými více než 1200 miniaturami od umělců ferrarské školy
15. století, zvláště Taddea Crivelliho a Franca Russiho.
Trhy
se konají každé pondělí.
Informační kancelář: Piazza Grande
17, tel. 059 – 206660.
Okolí:
Továrna
firmy Ferrari (dnes spadá pod Fiat) se nachází 20 km jižně od
Modeny. Založil ji Enzo Ferari roku 1945 a každoročně zhotoví zhruba 2500
aut. V menší Gallerii Ferrari uvidíte memorabilie, rekonstrukci
studovny Enza Ferrariho, staré klasické motory a mnoho veteránů (adresa:
Via Dino Ferrari 43, Maranello, tel. 0536 – 943204, otevřeno Út – Ne).
Parma
Jen málo italských měst
je tak uhlazených a bohatých jako Parma. Proslulo nejen dobrou kuchyní a
blahobytem, ale také coby pokladnice nádherných obrazů, jedinečných soch
a krásných středověkých budov. Pyšní se jedním z nejvyhlášenějších
italských domů a přehršlí elegantních obchodů a prvotřídních barů a
restaurací.
Lombardsko-románský
dóm na Piazze Duomo se řadí k nejvýznamnějším v zemi.
Je známý malbou „Nanebevzetí Panny Marie“ (1534) od emilijského umělce
Antonia da Coreggio, která pokrývá vnitřek hlavní kopule. Hlavní loď
zdobí práce Correggiových žáků. V jižním ramenu příčné lodi
si neopomeňte prohlédnout vlys (1178) od Benedetta Antelamiho, zodpovědného
také za značnou část strhujícího baptisteria (1196) jižně od
katedrály. Reliéfy uvnitř a na fasádě baptisteria – zejména ty, jež znázorňují jednotlivé měsíce roku – náleží k nejvýznamnějším
v Itálii.
Východně
od dómu stojí kostel San Giovanni Evangelista (přestavěný 1498 –
1510) s freskou „Vidění sv. Jana v Patmu“ (kolem 1520) od
Correggia v kupoli. Kromě toho zde spatříte i fresky, které zhotovil
Parmigiano. Další nástěnné malby od tohoto Correggiova žáka se nacházejí
v kostele Madonna della Steccata ze 16. století ve Via Dante.
Palazzo
Pilota (adresa: Piazzale
della Pilotta 15, tel.0521 – 233309, otevřeno denně) – tento rozsáhlý
palác si nechal vybudovat rodina Farnesů v 16. století. Po bombovém
útoku za 2. světové války se musel podrobit obnově. Tvoří jej několik
částí, včetně Teatra Farnese (1628), kopie Palladiova okouzlujícího
divadla ve Vicenze, postaveného pouze ze dřeva.
Parmiggiano
i Correggio jsou zastoupeni v Gallerii Nazionale. Schraňují tu dále
díla Fra Angelica, Bronzina a El Greca a dvě gargantuovské malby od
Ludovica Carracciho – „Apoštolové v hrobce“ a „Pohřeb Panny
Marie“ (obě ze 16. století). Museo Archeologico Nazionale na spodním
podlaží opatruje exponáty z etruské nekropole Velleia a z pravěkých
nalezišť v kopcích v okolí Parmy.
Camera
di San Paolo (adresa: Via
Melloni, otevřeno denně) – bývalý refektář benediktinského kláštera
San Paolo zkrášlil Correggio freskami s mytologickými výjevy v roce
1518.
Trhy
se konají každou středu a sobotu, ve čtvrtek pak bleší trh.
Informační kancelář: Piazza del
Duomo 5, tel. 0521 –234735.
Piacenza
Historie
Piacenzy sahá až do doby Římanů. Leží nedaleko řeky Pád a sloužila
jako opěrný tábor střežící nížinu před útoky Hannibala a Keltů.
Centrum města si uchovala římskou komunikační síť.
V Piacenza
zatím sice příliš turistů nepotkáte, ale vyniká příjemně neokázalým
starým centrem, plným středověkých a renesančních budov. Jeho chloubou
jsou dvě bronzové jezdecké sochy na ústředním náměstí
Piazza Cavalli, práce Francesca Mochiho, sochaře 17. století a žáka
Giambologni. Tato uznávaná mistrovská díla barokního sochařství ztvárňují
žoldnéře Alessandra Farnese a jeho syna Ranuccia. Oba vládli Piacenza v 16.
století.
Za
sochami stojí Palazzo del Comune, zvaný také „Il Gotico“. Stavba
tohoto cihlového paláce v lombardském gotickém slohu s cimbuřím
byla zahájena na konci 13. století. Dóm se zvonicí ze 14. století
v lombardském románském stylu na konci Via XX. Settembre vypadá poněkud
depresivně a nevýrazně (projekt započat roku 1122). V interiéru se
zmiňme o Guercinově malované kupoli a středověké fresce v apsidě a
příčné lodi. U hlavního vchodu uvidíte také fresku se světci, kteří
se vzhledem podobají členům kongregace.
Museo
Civico (Palazzo Farnese,
Piazza Citadella, tel. 0523 – 328270, otevřeno Út – Ne) nabízí návštěvníkům
různorodou směsici plastik a obrazů. Nejcennějším exponátem je „Madonna
s dítětem a Janem Křtitelem“ od Boticelliho (1444 – 1510). Najdete
zde také zbrojnici a archeologické oddělení, kde pečují o další skvost
– tzv. „Fegatu di Piacenza“, etruský bronz představující ovčí játra
a popsaný jmény božstev. Kdysi jej používali kněží při věštbách.
Trhy
se konají každou středu a sobotu.
Informační kancelář: Piazzetta dei
Mercanti 7, tel. 0523 – 329324.
Rimini
Rimini bylo kdysi malebným
rekreačním střediskem, jehož panenské kouzlo oslavoval ve svých ranných
filmech režisér Federico Fellini, jenž se tu narodil a vyrůstal. Dnes představuje
Rimini nevětší přímořské letovisko v Evropě. Takřka 15 km dlouhé
pobřeží lemují kluby, restaurace a bary. Plné pláže jsou čisté a dobře
udržované, ale na soukromé se platí vstupné.
Staré
město je naproti tomu příjemně tichým útočištěm. Rozkošné, kočičími
hlavami dlážděné uličky vedou kolem Piazzy Cavour, již vévodí Pallazzo
del Podesta ze 14. století. Nejkrásnější budovou v Rimini je však
Tempio Malatestiano (adresa: Via Novembre, otevřeno denně), pojaté
jako františkánský kostel. V roce 1450 je přední florentský
architekt Leon Battsta Alberti přeměnil v jeden z význačných
renesančních památníků v zemi. Stavbu si objednal Sigismondo
Malatesta (1417 – 68), potomek vládnoucího středověkého rodu a údajně
jeden z nejzhýralejších a nejkrutějších mužů své doby. Tempio,
zdánlivě vyhlížející jako kaple, se nakonec stalo jen o málo víc než
pouhým pomníkem Malatesty. Uvnitř vás jistě zaujme sochařská výzdoba
od Agostina di Duccio a fresky (1451) od Piera della Francesca, jež zachycují
Malatestu klečícího před sv. Sigismundem.
Propletené
iniciály Malatesty a jeho čtvrté manželky Isotty degli Atti tvoří
opakovaný dekorativní motiv. Najdete zde také reliéfy líčící okázalé
a podivuhodné výjevy, jako třeba slony v nezvyklých pózách (rodinný
erb Malatestů). To vše podnítilo papeže Pia II. K tomu, že budovu
odsoudil jako „chrám uctívačů ďábla“ a upálil Malatestovu figurínu
za „vraždu, násilí, cizoložství, krvesmilstvo, svatokrádež a křivopřísežnictví“.
Ravenna
se ocitla na vrcholu moci v 1. století před Kristem za císaře
Augusta, jenž vybudoval přístav a námořní základnu v nedalekém Classicu. Jak význam Říma upadal, Ravenna se v roce
402 stala hlavním městem západořímské říše. Toto postavení si udržela
i v 5. a 6. století za ostrogótské a byzantské nadvlády. Ravenna se
proslavila raně křesťanskými mozaikami. Město přestoupilo na křesťanskou
víru ve 2. století po Kristu a ve 4. století bylo prohlášeno za biskupství.
Protože mozaiky vznikaly jak za Římanů, tak i v době byzantského
područí, nabízejí nyní srovnání mezi vzory inspirovanými antikou a
pozdějšími byzantskými motivy. Mozaiky najdete především v:
San
Vitale a Mausoleo di Galla Placidia (adresa: Via Fiandrini, tel. 0544 –
34266. otevřeno v dubnu až září denně, v říjnu až březnu
9.00 – 16.00 hod..) – zdejší apsidové mozaiky (526 – 547) zobrazují
Ježíše Krista, sv. Vitala (jenž právě dostává mučednickou korunu),
dva anděly a biskupa Ecclesia, který začal kostel stavět.
Baptisterium
ortodoxních (adresa: Via Battisterio, tel. 0544 – 218559, otevřeno
stejně jako u San Vitale) – baptisterium dal v 5. století postavit
biskup Neon. Nalézá se blízko trosek římských lázní a je nejstarší
památkou v Ravenně. Její mozaiková výzdoba je vskutku úchvatná.
Battisterio
degli Ariani (adresa: Via degli Ariani, tel. 0544 – 34424, otevřeno v dubnu
až říjnu denně 8.30 – 16.30 hod.) – kopule baptisteria Ariánských z pozdního
5. století se pyšní mozaikou zachycující apoštoly soustředěné do
kruhu kolem centrálního výjevu ze křtu Krista.
Sant´Apollinare
Nuovo (adresa: Via di Roma, tel. 0544 – 39081, otevřeno v dubnu až
září denně 9.00 – 19.00 hod., v říjnu až březnu 9.00 – 16.30
hod.) – tento ohromující kostel z 6. století obdržel název po prvním
ravennském biskupovi. Jeho klenotem jsou dvě řady mozaik. Obě znázorňují
procesí mučeníků a panen nesoucích dary pro Ježíše Krista a Pannu
Marii.
Většina
turistů přijíždí do Ravenny za skvostnými byzantskými mozaikami. Avšak
město se pyšní i starými uličkami, pěknými krámky a tichými náměstíčky.
Museo Nazionale (Via Fiandrini, tel. 0544 – 34424, otevřeno Út -
Ne) vystavuje pestrou škálu ikon, obrazů a archeologických nálezů.
Tomba
di Dante (adresa: Via Dante Alighieri) – při putování po Itálii –
poté, co byl vyhoštěn – Danta nakonec zavál osud do Ravenny, kde roku
1321 zemřel. Olej do lampy na jeho hrobě (1780) obstarává město
Florencie.
Jste-li
unaveni po prohlídce města, odpočiňte si na Piazze del Popolo, obklopené
půvabnými středověkými domy.