Hlavní stránka Základní informace o Itálii Průvodce po Itálii Dálniční poplatky Webové kamery Předpověď počasí Italská kuchyně Zajimavé odkazy

Maják v Terstu






Friuli Venezia - Giulia


Chtěli bychom Vám nabídnout nejen příjemnou dovolenou, ale i něco víc – rady na cestu a tipy na výlet na místa, která stojí za návštěvu, místa kulturně a historicky cenná, místa, která spoluvytvářela i naši kulturu. Byli bychom rádi, kdybyste našich informací využili k poznávání a k obohacení Vaší dovolené.

Přehled zajímavých míst

Aquileia Cividale del Friuli Gorizia Grado Tolmezzo Terst Udine


V každém městě najdete informační kancelář APT (Azienda di Promozione Turistika), kde se dozvíte vše nezbytné o městě a okolí, obdržíte zde většinou také bezplatně mapy a průvodce v různých světových jazycích. Zde se také můžete informovat o organizovaných výletech místních cestovních kanceláří. V menších městech objevíte informační kancelář označenou Pro Loco.

Italská muzea bývají většinou otevřena od 9 hod. do 19 hod., kromě dvou pondělků v měsíci.

V každém městě nechybí místní trh, který se uskutečňuje každý týden. Trhovci začínají většinou vybalovat zboží již v 5 hodin ráno a odejdou už asi kolem 13.30 hod. Všeobecně se dá říci, že na trhu obdržíte čerstvější a levnější sezónní produkty než v obchodech. Při nákupu potravin Italové většinou nesmlouvají, ale stojí za to požádat o slevu (sconto) na oděvy a jiné zboží.



Aquileia
nahoru

Aquileia je dnes pouhou vesnicí obklopenou rozvalinami přepychových vil, lázní, chrámů a tržnic připomínajících zašlou slávu římské říše.

Bylo to právě tady, kde v roce 10 před Kristem přijal císař Augustus judského krále Heroda Velikého. A zde také v roce 381 po Kristu uspořádali první křesťané shromáždění, jehož se účastnili světci Ambrož a Jeroným, aby si ujasnili otázky svého učení. V 5. stol. – poté, co byla několikrát vypleněna – však zůstala Aquileia ponechána svému osudu. Naštěstí se dochovala podstatná část raně křesťanské baziliky. Bazilika (Piazza del Capitolo, otevřeno denně) byla založena kolem roku 313 a do dnešních dnů můžeme obdivovat převážnou část původní stavby, včetně úchvatných podlahových mozaik v lodi a v podzemní kryptě (Cripta degli Scavi). Mozaiky v bazilice navazují na tradici řemesla, které vzkvétalo v Aquileii od 2. stol. V muzeu Museo Archeologico Nazionale (Via Roma 1, otevřeno denně), spatříte i další ukázky mozaik a kamenných reliéfů z klasického období (1.-3. stol.), dále sklo, jantar a ve zlatě ztvárněnou sbírku much, jež kdysi zdobily závoj římské paní.

Nedaleko starověkého přístavu Aquileie, u kdysi splavné řeky Natissa se nalézá Museo Paleocristiano (v oblasti Monastero, otevřeno denně dopol.), které se zaměřuje na vývoj umění za ranného křesťanství (4.-6. století).

Trhy se zde konají v úterý.

Informační kancelář: Piazza Capitolo 4.


Cividate del Friuli
nahoru

Bránou ve středověkých hradbách se dostanete na hlavní třídu a přímo k úžasné strži, na jejímž dně se vine tok řeky Natisone, rozdělující město na dvě části. Za pozornost stojí středověký most Ponte del Diavolo (Ďáblův most).

Nad severním břehem řeky se tyčí Tempietto Longobardo (kaple Longobardů), velmi vzácná ukázka kostela z 8. stol., zdobeného štukovými reliéfy světců. S historií města vás obeznámí výjimečné Museo Archeologico Nazionale (Palazzo dei Provveditori Veti, Piazza del Duomo 13, otevřeno denně odpol.), kde si můžete prohlédnout zbytky budov římského města a kolekci longobardských předmětů, včetně šperků, slonoviny a zbraní.

Trhy se zde konají každou sobotu.

Informační kancelář: Corso Paolino Aquileia 10.


Gorizia
nahoru

Gorizia se v obou světových válkách ocitla v ohnisku prudkých bojů a v roce 1947 byla Pařížskou smlouvou rozdělena na italskou a jugoslávskou (dnes slovinskou) část.

Domy pastelových barev s podloubími mají často balkony přímo obsypané květinami. Ve 2.světové válce utrpěly značné škody, a tak se musely podrobit pečlivé obnově. Návštěva moderního Musea Provinciale della Grande Guerra (Muzea velké války) jež zaujímá suterén Musea Provinciale (Borgo Castello, otevřeno Út – Ne), nabízí fascinující seznámení s válečnou realitou prostřednictvím videa, fotografií a maket. V místnostech horního patra se pořádají dočasné expozice a vystavují zde i předměty z umělecké kolekce, včetně děl místních autorů.

Na blízkém pahorku se tyčí hrad obehnaný hradbami ze 16. století. Z něj se vám otevře panoramatická podívaná na město a okolní krajinu.

Trhy se v Gorizii konají vždy ve čtvrtek.

Informační kancelář: Via Roma 9.

Okolí: Vyhlídková venkovská silnice, mířící z Gorizie na jihozápad, se vine přes úbočí vápencové plošiny Carso, která se táhne až k Terstu. Plošina je poseta poli, oddělenými od sebe kamennými zídkami, a protkaná tunely, jeskyněmi a podzemními řekami.


Grado
nahoru

Středisko Grado se, podobně jako Benátky, rozkládá na několika nízkých ostrovech uprostřed jaderské laguny, spojených s pevninou dlouhou, úzkou hrází. Ve 2. stol. ze z něj stal přístav Aquileie a v éře barbarských nájezdů zde aquilejští občané nalezli útočiště. Uprostřed starého města se tyčí Dóm. V jeho apsidě upozorňujeme na fresky ze 6. stol., jež stylem připomínají fresky v klenbách baziliky sv. Marka v Benátkách. V blízkém kostelíku Santa Maria delle Grazzie objevíte další mozaiky ze 6. stol.


Tolmezzo
nahoru

Tolmezzo je správním střediskem kraje Carnia, pojmenovaného podle keltského kmene, který se tu usadil pravděpodobně ve 4. stol. před Kristem. Kolem města se zvedají vysoké štíty Karnských Alp s jehlanovitým vrcholkem Monte Amariana (1906 m) na východě. S poznáváním oblasti nejlépe začněte v Museu delle Arti Popolari (Piazza Garibaldi 2, otevřeno Út – Ne), jež vám přiblíží kroje, řemesla, textil a zemědělství.

Trhy se zde konají každé pondělí.

Informační kancelář: Via Umberto I 15.

Jihozápadně od města se vyhlídková silnice šplhá v délce 14 km do lyžařského střediska Sella Chianzutan, odkud se v létě dají podnikat krásné výlety. Více středisek lemuje cestu z Tolmezza na západ do Ampezza. Odtud vede na sever vedlejší silnice, jež se vine údolím řeky Lumiei. Pokračujeme–li po ní dál až k mostu Ponte di Buso a jezeru Lago di Sauris, představí se vám majestátní Karnské Alpy v celé jejich nádheře. Budete-li se vracet na jih, narazíte na Zuglio (za Římanů Forum Iulii Carnicum), které střežilo cestu přes průsmyk. Vyplatí se vám odbočit a podívat se na zříceniny římské baziliky, lázní a fóra.


Terst
nahoru

Terst je město s osobitou atmosférou u hranic se Slovinskem. Má dlouhý, životem pulzující přístav lemovaný pěknými domy. V kostele San Giusto, městském dómu, se nacházejí kopie lavice soudců a stolce z římské baziliky, které využívají biskup a duchovní. Opatrují zde dokonce dva stolce a dvě lavice, neboť budova vznikla ve 14. stol. propojením dvou sousedních kostelů z  5. století. Dvě apsidy zdobí překrásné benátské mozaiky ze 13. století. Na Via della Cattedrale naleznete Museo di Storia de Arte ed Orto Lapidario (otevřeno Út – Ne), kde se můžete podívat na významnou archeologickou sbírku, která vás fascinujícím způsobem seznámí s čilými obchodními styky Terstu se světem antického Řecka.

Vysoko nad přístavem se vypíná hrad Castello di San Giusto (Piazza Cattedrale, otevřeno Út – Ne), postavený v roce 1368 benátskými vládci. Spočívá na terase, z níž se vám naskytne strhující pohled na Terstský záliv. Dnes na hradě sídlí muzeum vlastnící kresby a grafické listy Terstu z 19. stol. a sbírku zbraní a brnění.

Vedle hradu leží poměrně rozsáhlé ruiny římské basiliky – Basilica Paleocristiana (Via Madonna del Mare, otevřeno denně), nebo-li soudní budovy, postavené asi v roce 100 po Kristu. Jistě vás zaujme kamenná lavice soudců a stolec.

V přístavu nedaleko rybího trhu naleznete městské akvárium – Acquario Marino (Riva Nazario Sauro 1, otevřeno Út – Ne), které se řadí k nejoblíbenějším atrakcím Terstu.

Trhy se v Terstu konají každý den kromě neděle.

Informační kancelář: Via San Niccoló 20.

Okolí: Severně od Terstu stojí Villa Opicina, odkud se můžete pokochat širokým výhledem na město, záliv a jižní pobřeží Slovinska. Nedaleko u Borga Grotta Gigante, objevíte Grotta Gigante (otevřeno Út - Ne, červenec a srpen denně), obrovskou jeskyni plnou vysokých stalagmitů a úžasných varhanů.

V Grignanu, 8 km severovýchodně od města, se tyčí Castello del Miramare (otevřeno denně). Tento bílý zámek je situován v bujných zelených zahradách, zavlažovaných průzračně blankytnými vodami Jadranu. V letech 1856-60, několik roků před svou popravou v Mexiku, si jej nechal postavit arcivévoda Maxmilián Habsburský. Sloužil mu jako letní sídlo a dodnes si uchoval dobové zařízení.


Udine
nahoru

Udine vyniká různorodou a překvapivou architekturou. V centru, na Piazza della Libertá, se vedle kavárny Contarena (1915) ve stylu art deco nalézá Palazzo del Comune (1448 – 56), zbudovaný z růžového kamene ve slohu benátské gotiky. Naproti spatříte Porticato di San Giovanni, jehož renesanční symetrii narušuje Torre dell´Orologio (Hodinová věž, 1527) se dvěma bronzovými Maury na vrcholku, kteří odbíjejí každou hodinu. Všimněte si také kašny z roku 1542, dvou soch z 18. století a sloupu se lvem sv. Marka.

Za náměstím se zvedá 26 metrový kopec skýtající panoramatický pohled na město. Za bránou Arco Bollani, kterou v roce 1556 navrhl Palladio, půjdete po schodech k zámku ze 16. století. Tady nyní získali prostory Musei Civici e Galleria di Storia e Arte Antice (Castello di Udine, otevřeno Út – So, a v Ne dopol.), pro pěkné umělecké a archeologické sbírky.

Jižně od Piazzy Matteotti (náměstí s trhem) na konci Via Savorgnana se nachází Oratorio della Puritá a dóm s osmibokou zvonicí. Obě budovy ukrývají významné obrazy a fresky od Giambattisty Tiepola (1696 –1770). Více Tiepolových děl opatruje Palazzo Arcivescovile (Piazza Patriarcato 1, otevřeno St – Ne), který umělec zkrášlil freskami.

Trhy se v Udine konají každou sobotu.

Informační kancelář: Piazza I Maggio 7.

Okolí: Na okraji Codroipa, 24 km na západ od Udine, vás uvítá působivá Villa Manin (Passariano, otevřeno Út – Ne). Silnice vede přímo přes její nádherné zahrady, a tak můžete obdivovat její rozlehlost i v době, kdy je toto bývalé letní sídlo Ludovica Manina, posledního benátského dóžete (1725 – 1802), pro veřejnost uzavřeno.